Bylo nebylo, v jednom malém městě, kde se linula vůně čerstvě upečeného chleba a polévek z jídelny, se rozhodli žáci druhého ročníku oboru kuchař/číšník vydat na dobrodružství. Nebylo to jen tak ledajaké dobrodružství – čekala je výstava hub, o které se povídalo, že je tak pestrá, až se z ní zatočí hlava i zkušenému houbaři.
Když žáci ve čtvrtek 16. října 2025, vstoupili do výstavního sálu, přivítala je vůně lesa – směs jehličí, mechu a podzimní půdy. Na stolech se leskly stovky hub: od skromných žampionů až po majestátní hřiby, od krásných, ale zákeřných muchomůrek červených a jiných jedovatých hub, až po nenápadné, zato chutné lišky a bedly.
Každá houba měla svůj příběh a cedulku. Některé se chlubily svým využitím v kuchyni, jiné zase varovaly návštěvníky, že s nimi není radno si zahrávat. Žáci pozorně naslouchali výkladu odborníků, zapisovali si zajímavosti a debatovali o tom, které houby by se mohly stát hrdiny jejich budoucích pokrmů.
„Podívej, tahle houba se dá usušit a použít do omáčky!“ zvolala jedna z kuchařek učnic, zatímco pan mistr obdivoval houbu tak fialovou, že vypadala jako z pohádky o vílách.
Když výstavu opouštěli, měli nejen plné hlavy nových poznatků, ale i úsměvy na tvářích. V duchu si slíbili, že příště se vydají do lesa sami – ne jen na výstavu, ale i na opravdový houbový lov.
A tak skončil jejich pohádkový den – bez prince a draka, zato s houbami všech tvarů, barev a chutí. A kdo ví? Možná se jednou některá z těch hub objeví i v jejich mistrovských kuchařských dílech.
Antonín Olah
Vedoucí učitel OV
